Home office – nejlepší přítel pracujícího člověka v letních měsících

Poslední dobou zrovna nemrzne, co? Mrazík by kolem vás nemusel udělat ani jedno kolečko, abyste mu na jeho zvídavou otázku odpověděli, že je vám teplo. Vedro je takové, že do sauny teď chodí lidé pouze, aby mohli skočit do ledového bazénu. A aby dosáhli zamýšleného teplotního šoku, není nutné předtím do dřevěné ohrádky s kamny. Stačí jen přijít z venku a šup tam. Mnoho z nás dokonce ani za saunu (bohužel bez toho chladícího bazénku) nemusí platit. Mají ji totiž zcela zdarma v práci. I proto si dovoluji tvrdit, že pokud je home office snem většiny pracujících, tak v těchto dnech to platí takřka bez výjimky.

Vím, o čem mluvím. Mohu totiž porovnávat, jak se pracuje během veder v rozpálené kanceláři, klimatizovaném kamrlíku i v teple (?) domova. A rád se o své postřehy podělím. Proč je home office nejlepším způsobem výkonu práce v letních měsících?

V kanclu nebo v teráriu?

Vezmu to chronologicky. Nejprve jsem měl tu čest prožít si české tropy v útrobách velké kanceláře, orientované na sluneční stranu. Což o to, výhled to byl nádherný, koukal jsem totiž přímo na Ještěd, jenže i nejslavnější dílo architekta Hubáčka se vám zprotiví, když vám ve výhledu překáží do očí neustále stékající kapičky potu.

V kanclu nebyla klimoška, jen malý a spíše dekorativní funkci plnící větrák. Do práce jsem si tak bral nejen náhradní oblečení a několik flašek vody, ale i opalovací krém. Povinností pak byly sluneční brýle. Makat v té výhni prakticky nešlo, avšak nějaké to pozitivum se na tom stejně našlo. Pokud jsem do zaměstnání přicházel bílý jako stěna, pak po šichtě jsem vyšel s krásně bronzovou barvou. To bylo poprvé fajn, nicméně zhruba po týdnu byste už ten tmavý odstín pokožky bez váhání vyměnili za fungující klimatizaci.

Odvrácená strana klimatizace

Vyměnil jsem zdroj obživy a s tím i pracovní podmínky v letních měsících. Najednou jsem si nemusel utírat ob minutu pot z čela. Zažil jsem na vlastní kůži kouzlo klimatizace. A já se klepal kosou. Oděný do svetru.

Už jsem neměl luxus v podobě vlastní kanceláře, kde jsem si mohl dělat, co se mi zamanulo. Tady byl open space, obohacený o autoritativního nadřízeného hned ve vedlejší místnosti. A ten věru netrpěl přehnanou péči o nikoho, kdo zrovna nebyl on sám. Aby tak k němu foukal ten správný vzduch, nechal namontovat klimatizaci přímo nad můj stůl.

A proč taky ne, svetrů, bund i šál mám ještě ze zimy dost, tak si aspoň vyzkouším, jestli mi stále jsou. Nebudu lhát, být každý den vystavován neustálému foukání ledového vzduchu po dobu 8 hodin a následně vyjít do tropických veder není zrovna to, co vám zajistí příjemné léto a pevné zdraví.

Léto á la home office

Angína a moje výpověď tedy přišly poměrně záhy, ale i logicky. Současná vedra trávím formou home office. A tento způsob léta zdá se mi být poněkud nešťastný, to nemohu říct. Takto pracovat je totiž v tomto počasí naprosto ideální, protože:

  • S home office se pojí i flexibilní pracovní doba, takže nemusíte být 8 hodin v jedné místnosti.
  • Když chcete, zajedete se vykoupat, můžete si skočit pro něco studeného, nebo tu největší výheň zkrátka zaspíte. A pracujete teprve, až když je trošku k životu.
  • Každý, kdo někdy pracoval v nějakém kolektivu potvrdí, že skoro nikdy nenajdete „teplotní konsenzus“. Vy jste teplokrevný otužilec, zatímco vašemu kolegovi je pořád zima. Jeden člověk chce zapnout větrák, kdežto druhý to odmítá, takže je nutné najít nějakou střední cestu, kterou sice nějak přežijete, ale není to ideální. V home office si vytvoříte podmínky podle svého a nemusíte se ohlížet na potřeby a preference ostatních zaměstnanců.
  • Pracovat do půl těla je boží. A kde jinde si beze studu a obav z případného pohoršení dovolíte jít do topless módu, než u home office?

Suma sumárum

Dnešní vedra není snadné přežít a práce v nich je někdy doslova za trest, ale vězte, že z home office se oboje rázem stane daleko snesitelnějším. Zkuste to taky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *